BiB Services, webové pasti a nekalé obchodní praktiky

Vzhledem k množícím se dotazům ohledně společností, užívajících tzv. webové pasti, jsem se rozhodl na toto téma zaměřit. O co se tedy jedná? Pokusím se shrnout několik poznatků a informací z různých i níže citovaných internetových stránek.

Společnosti (např. známá BIB Services, s.r.o a Online Investment Group Ltd.) vytvořila několik různých internetových stránek, na kterých slibuje soutěže o elektroniku, informace o výsledcích zápasů, data ke stažení a podobně (pozn. – spektrum takto nabízených služeb se rozšiřuje!), přičemž Vás po zadání osobních údajů automaticky zaregistruje. Jakmile údaje odešlete, jste lapeni. Firma se odkáže na to, že souhlasem s registrací jste v podstatě uzavřeli smlouvu a v podmínkách smlouvy je z Vaší strany – jak jinak – zaplatit registrační poplatek. Vám přijde e-mail s přístupovými údaji do „placené“ sekce a tím firma považuje službu za spuštěnou.
Ať již argumentujete jakkoliv, společnost vždy najde protiargument a staví se do role, že smlouva je uzavřena a platná a na Vašich bedrech je uhradit požadovanou platbu. Když se tak nestane, opakovaně zasílá e-maily o tom, že jste dlužník a dlužnou částku navyšuje o úroky. S postupem času údajně zasílá i dopisy klasickou poštou, to v případě, že jste obzvláště důvěřiví a na internetu nechráníte své osobní údaje. Firma svůj nátlak postupně zvyšuje. Hrozí soudy, exekucí. Pokud nereagujete ani na tyto výzvy, zašlou Vám dokonce i obálku s modrým pruhem (pouze vytištěným na obálku, tedy nic úředního!!!), přiloží částečně začerněný platební rozkaz (to abyste věřili, že to berou vážně – co na tom, že takový dokument nevypovídá o své pravosti a platnosti).

Neobvyklostí je v tomto postupu hned několik. Prvně je to samozřejmě fakt, že Vás na platbu nikdo neupozorní. Není to sice povinné, nicméně panuje přesvědčení, že právě zde tvůrce úmyslně maskuje údaj o platbě. Tento postup by však znamenal nekalou obchodní praktiku a takto uzavřená smlouva by se nedala považovat za platnou. A právě neplatnost smlouvy od jejího počátku je podle mne nejsilnější a správný důvod, proč by se člověk chycený do této pasti neměl bát a neměl požadovanou částku hradit.
Obvyklým postupem při obchodování přes internet je totiž právě opačný postup. Zboží nebo služby tedy napřed (či při předávce) zaplatíte (dnes je možné platby realizovat prostřednictvím mnoha nástrojů i v řádech několika málo minut) a teprve po uhrazení je můžete využívat (nejbližším příměrem bych viděl např. koupi domény či webhostingu). Ani zde sice není psaná a podepsaná dohoda, ale tím, že za službu předem zaplatíte, je jednoznačně patrné, že se jedná o Váš záměr a s podmínkami jste srozumněni.

Česká obchodní inspekce na svém webu zveřejnila vyjádření, ze kterého cituji:

„Jsme přesvědčeni, že v drtivé většině případů nedošlo k uzavření platné smlouvy, a tedy spotřebitelům nevznikl závazek k jakékoli platbě. Máme za to, že obsah webových stránek, prostřednictvím kterých měly být dle tvrzení provozovatele uzavírány s uživateli smlouvy, je tvořen záměrně klamavým způsobem a lze jej považovat za tzv. nekalou obchodní praktiku, kterou zakazuje zákon o ochraně spotřebitele. Stejný názor publikovala na svém webu Slovenská obchodní inspekce.  (…)
Z hlediska občanskoprávního nemůže dle našeho přesvědčení zákonem zakázaná nekalá obchodní praktika zakládat platný návrh k uzavření smlouvy, neboť právní úkon, který odporuje zákonu, je ve smyslu § 39 občanského zákoníku neplatný. Zároveň lze usuzovat, že rovněž přijetí takového návrhu ve většině případů nesplňovalo náležitosti platného právního úkonu, a to vzhledem k tomu, že uživatel neprojevil dostatek skutečného, vážně míněného a omylu prostého projevu vůle k uzavření smlouvy za daných podmínek. (…)
Doporučujeme spotřebitelům, aby na zasílané faktury nereagovali a další kroky podnikli pouze v případě, že obdrží žalobu od soudu. (…)
Podle našeho názoru je nepravděpodobné, že dojde k podání žalob na jednotlivé spotřebitele. Pokud se tak stane, doporučujeme spotřebitelům bránit se před soudem. Pro řízení by byly příslušné soudy České republiky. Pro žalobce by zřejmě bylo obtížné prokázat smluvní vztah s žalovaným. Kromě výše uvedeného tak usuzujeme též se zřetelem k tomu, že registrace není prováděna s použitím zaručených prostředků pro identifikaci jednající osoby (zejm. zaručený elektronický podpis či datová schránka). Je v zásadě možné, aby registraci provedl kdokoliv se znalostí osobních údajů, které jsou obvykle známy širokému okruhu osob. Identifikace pomocí IP adresy vyžaduje poskytnutí součinnosti poskytovatelem připojení, který je však vázán ochranou osobních údajů zákazníka. IP adresa navíc identifikuje pouze počítač, nikoli konkrétní osobu, jež jej v daný okamžik užívá. „

Celkově se tedy dle mého laického názoru jedná o neoprávněný nátlak na lidi, kteří skončili v pasti, mnohdy ne vlastním zaviněním. Formuláře koneckonců mohou vyplnit i osoby nezpůsobilé k těmto právním krokům, popřípadě i mohou být pasti zneužity jako určitá forma msty. Tyto argumenty ale v mých očích ustupují do pozadí, to hlavní je na první pohled evidentní – „klient“ v těchto případech neměl v úmyslu tento typ smlouvy uzavřít, smlouva byla uzavřena záměrně klamavým způsobem a jako taková je neplatná. Myslím si, že firmy tohoto typu spoléhají na svoji obtížnou postižitelnost (navzdory názvu, ve kterém je s.r.o. jsou to firmy založené v cizích i exotických zemích), na obecného strašáka vymáhání, soudů a exekuce a rýžují na těch, kteří podlehnou jejich neoprávněnému nátlaku a částku uhradí. I přes tuto úhradu jsem na internetu viděl příspěvek, ve kterém se pisatelka svěřovala s tím, že ji firma za rok opět obtěžovala znovu a požadovala platbu na další rok.
Oproti tomu jsem nenašel nikoho – pokud se pletu, prosím o komentář – komu by přišel pravý platební rozkaz, nebo po kom by úřední cestou byly tyto peníze vymoženy.
Pokud Vám přesto od místně příslušného soudu (pozor na místní příslušnost) přijde obálka s modrým pruhem (tzn. že jste si ji byli vyzvednout a podepsali jste její převzetí – zde doporučuji převzít, odmítáním bude listina považována za doručenou – nikoliv obyčejná namodro nabarvená obálka, která Vám přistzane ve schránce), lze proti platebnímu rozkazu využít opravného prostředku – na příslušný soud napsat odpor (na webu je mnoho vzorů).

 

Internetové zdroje:
triky.eu – komentář s poměrně aktuální diskusí (k listopadu 2011)
coi.cz – Česká obchodní inspekce a její vyjádření

This entry was posted in Nezařazené and tagged , , , . Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *